Napříč Jižní Amerikou 2023

​ V předvečer odjezdu z La Paz jsme vyrazili oslavit, dá-li se to tak nazvat, Jarinův svátek. Kdyby to nebyla neděle, asi to skončilo jinak. Jenže v neděli se prostě nedělá. Ani v restauracích s výjimkou menučkáren, číny a zřejmě pizzerie. Takže jsme skončili na 1 pizze (máme tak scvrklé žaludky že bohatě vystačila nám všem)     a 4 malých pivech každý. I tak to stačilo abychom utratili vše co jsme měli u sebe (1 malé pivo vyjde na nějakých 70 Kč!).   Druhý den ráno jsme ukončili epizodu La Paz. Adios totálnímu chaosu, omamných a ještě více otravných čmoudíků čarodějnických stánků a hurá na lanovku směr El Alto hledat colectivo do Patacamaya. Kolem 13h totiž z Patacamaya jede jediný bus dál do Sajamy. Je 13:10, kdy vystupujeme v Patacamaya. Bus v háji. To samozřejmě využil šofér colectiva do městečka na půl cesty mezi Sajama a Patacamaya a nabídl se, že vyrazí hned a bus tam stihneme. Za příplatek. Jak jinak. Fajn, trčet tam nebudeme, “příplatek” celkem v pohodě tak frčím...

​ 1. Den Ve čtvrtek dopoledne jsme přesypávali batohy a odkládali vše co nepotřebujeme a lze nechat v La Pazu. Domluvili jsme se na recepci, že zde můžeme nechat věci než se vrátíme.   Pak jsme vyrazili na trh nakoupit základní potraviny na 2-3 noci. No uvidíme. Žádný velký systém v tom teda nemáme.  Rýže, těstoviny, cibule, česnek. Skvělý slaný sýr a pečivo.  Kolem poledne jsme opustili ubytování a vydali se na, asi 1km vzdálený, roh dvou ulic odkud by mělo jet colectivo. Z bus terminálů totiž jezdí zejména dálkové autobusy. Vše ostatní odjíždí z různých míst rozesetých po celém městě. Ta místa nepoznáte. Žádné označení. Všude něco parkuje, někdo vystupuje, nastupuje, nakládá, vykládá… Ale jen na těch “místech” se odjíždí. Naplní se colectivo a jede se směrem co má napsán na čelním skle. 3 dny zpět jsme získali informaci, kde to místo odkud odjíží colectivo, jedoucí přes vesničku Ventilla, je. Došli jsme tam, skutečně tam stálo staré otlučené, zcela naplněné a na střeše ...